západ slunce nad ProsekemPROSEK
patří k nejstarším obydleným územím v Praze. Název zřejmě pochází ze slovesa prosekati – svatováclavská legenda hovoří o cestě, prosekané v lesích, po níž bylo neseno tělo knížete Václava přes tehdy rozvodněnou Rokytku do Prahy. Prosek se začal prudce rozvíjet až koncem 19.století se vznikem kolonií pro dělníky z vysočanských a libeňských továren, ovšem teprve výstavba sídliště Severní Město ve 2.polovině 60.let 20.století a estakády (arch.L.Feitl 1965-66), rychlé spojky do Vysočan, jej skutečně začlenila do Prahy.

Sídliště Prosek, na jehož místě starší pamětníci pamatují lesy, louky a pole, a ti mladší neproniknutelné houští a rozbahněné cesty bez chodníků mezi rozestavěnými paneláky, je dnes kupodivu celkem příjemným místem k bydlení, kde najdeme školky, nově opravená hřiště a nákupní centra. Dostupná jsou tenisová hřiště, minigolf a bobová dráha .
Metro nocNové úpravy domů sídliště proteplují uměřenou barevností, vzrostlá zeleň změkčuje ostré kontury budov a rozsáhlý park přátelství se sochou Jiřího Wolkera, protkaný cestičkami a vodou, kaskádovitě plynoucí do jezera, je v každou roční dobu vyhledávaným místem procházek a odpočinku. (rekonstrukce parku 2008)
Dvě nové stanice Metra C na obou koncích prosecké osy Vysočanské ulice, opět urychlí a zjednoduší spojení s ostatními částmi Prahy. (Provoz metra od května 2008)

NÁMĚSTÍ NA STARÉM PROSEKU
dýchá poklidnou starosvětskou atmosférou. Najdeme tu barokní kamennou Pietu a také repliku viničního sloupu z 1.poloviny 17.století.
Na jaře při Proseckých májích a v září o Svatováclavské pouti náměstí jiskří barvami dětských atrakcí či stánků, oživujících stará řemesla.

KOSTEL SVATÉHO VÁCLAVA
Pravděpodobně z poloviny 11.století pochází nejstarší architektonická památka Prahy 9, trojlodní románská bazilika na starém Proseku. Založena byla dle Hájkovy kroniky roku 970 Boleslavem II., jemuž se ve snu na tomto místě svatý Václav zjevil. Přestavěna byla poprvé kolem 1200 a po r.1470 došlo ke gotickým přestavbám – hlavní loď byla sklenuta žebrovou sítí. Renesanční předsíň pochází z r. 1572 a hranolová věž z r. 1712.
KostelDnešní podobu s barokní cibulovou bání získal kostel roku 1732, v roce 1770 byla přistavěna sakristie. Stavební úpravy narušily stabilitu věže, a proto byla vystavěna samostatná zvonice. V jižní lodi, nejméně poznamenané přestavbami, se zachovaly zbytky románských maleb. Na hlavním oltáři je obraz sv.Václava od Ignáce Raaba z poloviny 18.století. Cínová křtitelnice pochází z roku 1622. Presbytář zdobí malby Josefa Strattera, zachycující motivy ze života sv.Václava.
Průčelí protější barokní budovy fary, navržené kolem roku 1715 patrně Janem Santinim, zdobí plastika sv.Jana Nepomuckého.
Původní vstup do areálu přilehlého romantického hřbitova, zarostlého břečťanem, je zdoben barokním portálem z roku 1770, dnešní hlavní vchod a mříž pocházejí z roku 1930.
V areálu hřbitova stojí hranolová zvonice se stanovou střechou (1770 či 1783) a některé z náhrobků také stojí za pozornost.

TAJEMNÉ PODZEMÍ
Na první pohled vůbec není zřejmé, že celý pás od Proseka po Hloubětín sloužil po dlouhá léta těžbě. Pod Hloubětínem se těžily od roku 1767 jílovce, břidlice, spraš a uhlí, pod Prosekem pískovec, a celé podzemní bludiště bylo původně dlouhé 5 až 7 km.
Legendy hovoří i o podzemní chodbě, vedoucí až do Staré Boleslavi zhruba pod dnes již zaniklou poutní cestou, dodnes vyznačenou řadou půvabných kapliček.
Dnes je zachováno jen několik podzemních prostor: Močálka v Proseckých skalách, dlouhá asi 500 m (přírodní rezervaci najdete na okraji svahu do Vysočan pár kroků pod Proseckým náměstím), a legendární Bílý kůň v Hloubětíně, známý i z komiksu Káji Soudka, dlouhý cca 350 m.

Převzato z turisticko-informačního průvodce vydaného Úřadem městské části Praha 9 v r.2004