Reakce města na obavy z ubývání zeleně

Reakce města na obavy z ubývání zeleně

Útvar rozvoje hlavního města Prahy pověřený Magistrátem hlavního města Prahy reaguje na obavy komise životního prostředí Akademie věd ČR, která minulý týden upozornila na úskalí ubývající zeleně na území hlavního města a možné negativní dopady na zdraví obyvatel a zdůraznila význam zeleně pro zdravé mikroklima metropole.

„Městské části zaslaly Útvaru rozvoje města stovky návrhů změny územního plánu. Některé jsou v pořádku, ale mnohé jsou v rozporu s koncepcí územního plánu. V mnoha návrzích jednotlivých městských částí jsou pokusy o necitlivou zástavbu významných pražských zelených ploch, které byly doposud chráněny jako rezerva pro rozšíření zeleně. Útvar rozvoje hlavního města Prahy je posoudí, už nyní je ale téměř jisté, že většině z nich nevyhoví. Nedokážu si představit, že bychom povolili například zástavbu Dívčích hradů nebo parku Vidoule, jak navrhuje radnice městské části Praha 5,“ říká v reakci na varování komise životního prostředí Akademie věd ředitel Útvaru rozvoje hlavního města Prahy (ÚRM) Bořek Votava. Tento návrh se dostal k projednání na ÚRM už v květnu a již tehdy se rozhodlo, že se nezapracuje a zástavba zde je nereálná.

„Dívčí hrady jsou naopak určeny pro ozelenění. Část území je také určena jako rezerva pro vybudování vysokoškolského areálu, s ním se v územním plánu počítalo od roku 1999. Svahy Dívčích hradů, podobně jako například Barrandovské skály, jsou důležité krajinné dominanty pražského reliéfu, významně dotvářející pražskou scenerii, která je uvedena na seznamu světového dědictví. Je zde v plánu park a navrhovaná bytová zástavba Prahy 5 je zcela bezpředmětná,“ říká Votava. „Vstupovat nelze ani do oblasti přírodního parku Šárecké údolí, jak navrhuje Praha 6. V nejhodnotnějších částech přírodních parků žádná zástavba nevznikne, připouští se pouze místní dostavba stávajících sídel,“ dodává Bořek Votava.

O osudu území Kavčích hor, také zmiňovaných v médiích, rozhodl 2. října 2008 Výbor územního rozvoje Zastupitelstva hl. m. Prahy a vyřadil návrh změny této lokality z předmětného zájmu. To zjednodušeně řečeno znamená, že i zde zůstane zachována zeleň. I meandry Botiče v Trojmezí jsou nedotknutelné a ÚRM doporučuje ponechat je pro rekreaci obyvatel hlavního města.

Útvar rozvoje hlavního města projedná a posoudí podněty všech 57 městských částí, které se mohou na základě legislativy vyjádřit k novému územnímu plánu, aby sdělily potřeby a veřejný zájem svých občanů. Radnice k občanům mají blíže než Útvar rozvoje hlavního města, a proto jejich podněty vítá. Musí ale korigovat nevhodné projekty, které mají dílčí prospěch pro omezenou zájmovou skupinu, nejsou ale ve veřejném zájmu města a jeho obyvatel.

„Plány developerů jsou samozřejmě velice ambiciózní. Požadavky z městských částí a vlastníků pozemků jsou ale často maximalistické a my se je v základní variantě snažíme revidovat a rozumně usměrňovat,“ doplňuje ředitel ÚRM Bořek Votava. „Praha bude také motivovat investory, aby nezastavovali zbývající zeleň a před zásahy do volné krajiny bude preferovat revitalizaci a transformaci již zastavěných území a motivovat je například k revitalizaci sídlišť a brownfields, to je pro město nyní prioritou,“ uvedl Bořek Votava.

 
CO PŘIPRAVUJE PRAHA PRO OCHRANU A ROZŠÍŘENÍ ZELENĚ

Narůstající urbanizace a zastavování vnějšího okolí Prahy satelity a i rostoucí výstavba komunikací způsobují úbytek zeleně. Praha začíná být oddělena od krajiny. Proto je zde snaha vytvořit zelený pás, umožňující zachovat a posílit krajinné vazby do území Středočeského kraje a stávající zeleň a ornou půdu chránit před dalším zastavováním.

ÚRM proto připravil koncepční materiál pro ochranu pražské přírody a krajiny (Prognóza, koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny v Praze), který bude v nejbližších dnech předán ke schválení radním. Vymezuje obecné principy, garantuje ochranu a regulaci cenných lokalit zeleně a tyto zásady mají být promítnuty do chystaného nového územního plánu pro Prahu. Jedním z dalších konkrétních kroků na ochranu zeleně je, že Praha koupila Milíčovský les, aby se do budoucna zabránilo jeho případnému zastavování.

Magistrát hlavního města Prahy proto v novém územním plánu počítá také s důležitými změnami, které podporují vznik nových souvislých ploch městské zeleně a vymezuje rozvojové lokality v takzvaném zeleném pásu. Celkem jde o 1 777 hektarů kolem Prahy.

Součástí nových opatření je i výsadba nové zeleně na obvodu Prahy a vytvoření soustavy ekologicky stabilnějších ploch než je dnešní orná půda. Část bude zalesněna, dále se počítá s loukami, pastvinami, sady, zahradami nebo ornou půdou, doprovázenou rozptýlenou zelení, případně pro vhodné typy ekologického zemědělství. Přítomnost zeleného pásu má obohatit a vrátit městu rozmanitost rostlinných a živočišných druhů na území Prahy, kterých v posledních letech výrazně ubývá. V novém územním plánu ale nejsou navrženy jen plochy pro zeleň v nezastavitelném území. Zeleň je i součástí zástavby. Tam je ale vyjádřena předepsaným podílem ploch, které musí investoři v rámci svých projektů osázet zelení. Noví investoři tak budou muset ve stávajícím území dodržet předepsané objemy zeleně.

ÚRM připravuje i nový management plán, to je dokument, kterým se má řídit rozvoj v historickém jádru města tak, aby památka světového dědictví UNESCO byla živou součástí města, ale zároveň aby nebyly ohroženy její hodnoty. Součástí těchto hodnot je i ochrana cenného krajinného reliéfu hlavního města. Součástí historického centra Prahy je i její zeleň, jako jsou Petřínské sady, Riegrovy sady, Stromovka, Vyšehrad, Grébovka, Střelecký ostrov a podobné veřejné, známé a oblíbené lokality.

Nový územní plán je zpracováván v základní variantě, vycházející z odborných názorů na vývoj území, a má i lokální varianty s alternativními řešeními vycházejícími z vnějších podnětů, například podnětů městských částí.

V Praze 14. 10. 2008     TZ HMP